O tom, co je v českém slovosledu volné/flexibilní, bylo minulé video. V tomto videu se podíváme na to, co je pevné/fixní, co musí být na druhé pozici ve větě.
Jsou to takzvané příklonky, krátká (obvykle jednoslabičná) slova, na kterých není přízvuk, která nenesou tak důležitou informaci, a proto se “schovávají” na druhém místě ve větě.
V rámci druhé pozice ale ještě existují další pravidla, jak se tato krátká slova řadí, když jich je ve větě více. Je takto:
- spojka -li
- pomocné sloveso “být” v minulém čase a kondicionálu
- zvratné zájmeno se/si
- osobní zájmena bez předložky (nejdřív dativ, potom akuzativ nebo genitiv)
- ukazovací zájmeno to
- adverbium tu
- ukazovací zájmena ten, ta, to v různých pádech
- další adverbia (tam, sem, teď…)
- osobní nebo ukazovací zájmena s předložkou
- modální částice pro celou větu (asi, vlastně…)
- pomocné sloveso “být” v budoucím čase, pasivu nebo minulém kondicionálu
- modální slovesa
- neurčitá nebo záporná zájmena nebo adverbia
Podcast: Play in new window | Download
Subscribe: Apple Podcasts | Spotify | Amazon Music | Android | Email | TuneIn | RSS